Zviřátka na cestách

Během mého cestování jsem zažila a přežila už ledacos – třikrát jsem potkala ve volné přírodě medvěda, jednou na metr a půl chřestýše, nespočet toulavých koček, psů, taky opice, různé ještěrky, spoustu ptactva, hmyzu, několik desítek varanů, netopýry, motýly všemožných barev, tvarů a velikostí, taky tuleně, lvouny, tučňáky, delfíny, dokonce i žraloka, no a to nemluvím o různých kozách, ovcích, kravách a jiném druhu skotu.

Některá setkání byla milá, jiná o poznání méně. Na něco si člověk musí prostě zvyknout. Třá v Maroku je mrtě koček. Když je vídáte v ulicích tak Vám to až tak nepřijde, ale když se s nimi setkáte i v hotelech a restauracích….Na Zélandu jsou zase ovečky a krávy vládkyně cest a silnic. Vám nezbývá než se přizpůsobit jejich tempu a vyčkat dokud se i ta nejzabejčenější kráva nerozhodne opustit směr, kterým chcete pokračovat i Vy. V Ureweře dokonce můžete potkat i divoké koně. V Americe jsme si zasejc museli zvyknout na fakt, že kolem kempů rejdí medvědi a kuguáři a že je můžeme potkat i na našich výletech a taky jsme je potkali.

No a cák se Asie týká tak ta je na zvířátka přepestrá. Potkávat koťátka nebo opičky je roztomilé. Všemožný hmyz v ložnicích a koupelnách už o něco méně a to nemluvím o setkání s krysama v ulicích. Když jsem si četla o Tiomanu tak tam psali o výskytu varanů, plazy mi moc k srdci nepřirostli takže jsem si říkala, že doufám, že žádného nepotkám. Nu a pak jsem jich viděla desítky různých velikostí na různé vzdálenosti, jednoho přímo pod naší chatkou dalšího jsem jsem potkala  v džungli, když jsem šla vykonávat potřebu, byl cca dvacet centimetrů ode mne, patrně ho přilákalo koťátko na mém tričku, to je totiž jedna z laskomin, kterou se živí, když mi zamával před obličejem jazykem tak mi to moc příjemné nebylo. No ono popravdě když jsme spali na Zélandu v autě u Lake Manapouri a přes obličej mi v noci přeběhla myš tak to tedy taky žádnej hit nebyl.

Na zvířatech je krásné a děsivé zároveň jak člověk není pánem situace. Kupříkladu takoví medvědi - poctivě jsem nastudovala příručky jak se chovat při setkání s nimi, ale medvědice kterou jsme potkali tu příručku očividně nečetla páč se chovala ouplně jinak. Je taky zvláštní jak jsme ze začátku měli strach hlavně z těch velkých zvířat a postupem času začali nenávidět ty malé. Takovej otravnej hmyz nebo myš v autě……

Nečekejte od nás ale žádné odbornosti. Máme jen několik skupin zvířat – ptáci, hmyz, ryby, něco jako kráva nebo ovce a ten zbytek. Když jsme šnorchlovali na Tiomanu tak jsme viděli mrtě ryb, pro nás to ale byli prostě ryby no. Dodnes nevíme rozdíl mezi tuleněm, lvounem, lachtanem, rypoušem, mrožem…. Na střídačku je nazýváme tuleněma nebo lvounama. Jestli chcete podrobnosti tak se omlouváme ale budete si je muset vygooglit. Tohle fakt není naše parketa. Když už ale něco zajímavého vidíme tak to fotíme a jestli jste nadšení biologové tak si určitě přijdete na své i s podrobnostma o druzích a poddruzích, velikostech, různých zaberveních, trvání březí…… nám stačí že to jsou ptáci, hmyz, ryby, něco jako kráva nebo ovce a ten zbytek.

Zviřátkům zdar ;-) e