Jak nás v Thajsku okradli hned první den
Je nám jasné, že cestovní agentury si na své živobytí musí nějak vydělat, tudíž co můžem si zařídíme sami. Z Langkawi jsme tedy jeli trajektem do Satunu s tím, že uvidíme na místě jakým způsobem a za kolik bude možné dojet do Krabi. Jakmile jsme dopluli na Thajskou půdu vrhali se na nás agenti s nabídkami odvozu. Když nám řekli, že za odvoz do Krabi chtějí 600 bahtů protočily se nám panenky. Přesnou cenu jsme nevěděli, ale podle cen do různých jiných destinací nám to přišlo moc. Začali jsme tedy zjišťovat jak se nechat dovézt na autobusové nádraží. Bohužel nikdo nás tam dovézt nechtěl. Místní doprava jako by nefungovala. Asi nebylo prozřetelné na začátku prozradit, že chceme do Krabi. Posléze mlžit, že asi zůstaneme v Satunu nezabíralo. Situace začala být bezvýchodná a tak jsme nakonec podlehli nátlaku a když agent z původních 600 slevil na 450 kývli jsme. Kolipak myslíte, že jsme zjistili na nádraží, že to stojí. 400??? Ne ne ne… 350??? Také ne…..ani 300 ani 250, ale 220 čili o 380 méně než původní částka a o 230 méně než částka kterou jsme za to zaplatili. No věděli jsme, že mají tendenci lhát, ale že to bude až tak zlé to nás tedy nenapadlo.. :( Zlatá Malajsie – ceny byly stejné pro místní i pro turisty, nechtěli si od nás brát ani dýška natož by nás někdo chtěl okrást, psali latinkou, mluvili anglicky….
Po prvním šoku následovaly další. V Thajsku není rok 2010 ale 2553, na latinku tu můžete téměř zapomenout a na angličtinu taky. Jen na hodně turisticky frekventovaných místech si můžete něco přečíst a domluvíte se. Když jsme projížděli místní městečka a vesničky, tak jsme latinku zahlédli jen tu a tam, když tam díky globalizaci měla pobočku některá ze zahraničních firem jako kupříkladu síť rychlého občerstvení KFC nebo některá z automobilek.
Další rozdíl oproti Malajsii je v chování lidí. V Malajsii se lidé sami ptali jestli něco hledáte nebo potřebujete pomoc, když jste něco potřebovali tak Vám ochotně ukázali kudy kam. Tady se ptají jen aby Vám nabídli některé ze svých služeb. Kupříkladu když jsme hledali bankomat tak taxikář jako že nás tam hodí (pochopitelně za ouplně nesmyslnou čásku) a to ten bankomat byl cca sedm minut chůzí jak jsme později zjistili. Když jsme se chtěli dostat od trajektu do Satunu na busové nádraží tak nám to nikdo nechtěli říct natož nám tam vzít. (popravdě řečeno většina z nich nám ani nerozumněla). No měla to tam agentura pěkně obšancované. Dokonce tak, že když jsme se šli ptát na informace tak tam hned naběhla borka z agentury asi aby nám něco neřekli jinak než nám tvrdili oni, tak jsme se ani od informací nedozvěděli kudy kam. Jen nám dali jednu víceméně nepoužitelnou mapu. Jsme tu chvíli a už chytáme Jeníkovu asijskou paranoiu (nikomu nic nevěř), no snad bude líp ;-)
Jo a ještě jedna perlička k thajštině – nejen že ta písmenka jsou ouplně jiná, ale i ten jazyk je z jiného vesmíru. Malajština měla některá slova ovlivněna angličtinou, takže to vypadalo jako fonetický přepis třá autobus – bus (čteno bas) – bas, škola – school (skůl) – sekolah, taxi – taxi – taksi, policie – police (polís) – polis,….. tudíž v některých věcech by se člověk domluvil i kdyby daný malajec neuměl anglicky. Krom toho když některé věci vídáte napsané latinkou tak si je zapamatujete (jako kupříkladu – nasi=rýže, naší goreng=smažená rýže, mee=nudle, nasi ayam=kuře s rýží, keluar=východ, tandas=toalety….) To tady to bude ouplně jiná liga. Tady nejen že jim nebudeme rozumět, ale ty jejich malůvky si ani nezapamatujeme. Nu ale říká se, že to pravé cestování začíná tam, kde se člověk nedomluví. My ale začínáme v Krabi, respektive v letovisku Ao Nang, což je turisticky dost profláklá oblast, tak tam se snad domluvíme ještě v pohodě.
No ale když si vzpomínám na naše začátky v Malajsii a hrůznou zkušenost s ostrovem Tioman, no a jak se nám pak v Malajsii líbilo až jsme si to proti původnímu plánu protáhli ;-) Tak snad to bude mít v Thajsku stejný vývoj ;-) e
PS: Z Krabi do Ao Nang nás vezl songthaew, který měl na nádraží vyvěšený ceník a účtoval stejně místním i nám, tak snad to s tím okrádáním farangů nebude tak zlé.
PS2: farang je bílý turista a bílý tu znamená bohatý; Songthaew je dodávka na jejíž korbě jsou proti sobě dvě lavičky (někdy i tři) která slouží k přepravě osob (někdy i nákladů ).
Fotky naleznete zde.