Den 1 - San Francisco
První den v státech začal skvěle: probudil nás telefon z recepce, že nám dorazili ztracené bágly. Pak jsme se dozvěděli, že kafe co je na pokoji je zadarmo a doprava z hotelu na letiště jakbysmet. Když jsem řek recepčnímu, že jsou to dnes samé dobré zprávy, zasmál se a odvěděl: „Welcome to the USA“ :) blázen.
Vychutnali jsme si pomalé a ráno se sprchou a pak se vydali zadarmo shuttle busem zpět na letiště. Tam nám řekli, že do centra SF jede rychlovlak „BART“ za 8,5 dolaru na osobu jedna cesta. To sme řekli že se zbláznili a jeli sme za 1,75 takovou místní udrkocanou MHD. Čehož jsme ale vůbec nelitovali, neboť jí řidil takovej skvělej černoch, velkej, tlustej, s hlubokým hlasem a spíš než řídil, tak s náma kecal a házel hrozný hlášky. Třeba sme mu řekli, co chcem vidět a kde chcem vystoupit, a on ať radši vystoupíme jinde, že to bude lepší. A když jsem zapochyboval, na oko se zamračil, ukázal na mě prstem a drsně pravil „Do what I say man and everyone will be happy!"
Vyhodil nás v centru v části Powell a my razili na Union Squere a cestou sme hledali cokoli k jídlu, bo bylo poledne a my odrána nejedli. Všude ale zešíleli, nejlevnější byl párek v rohlíku za 70 kaček, tak sme raději hladověli a projížděli se na proslulých Cable Cars: speciální vagóny, které jsou tažené v zemi schovaným lanem, jsou hrozně starý a je to dominanta San Francisca. Jinak SF je neuvěřitelně kopcovatý, furt se šplháte nahoru nebo dolů a točej se tady všechny ty skákavý holivůdský honičky :) Pak jsme si prohlídli Lombard Street, což je strašně prudká ulice plná velkého množství serpentin, kde se autíčka pomaličku šinou dolů. Pak jsme šli na slavné molo Pier 41, odkud vyrážejí všechny výletní parníky na vězeňský ostrov Alkatraz, ale nenechali jsme se zlákat. Šinuli jsme si to na západ a po pláži jsme putovali na asi 6km vzdálený most Golden Gate Bridge, který je dominantou SF. Prohlédli jsme si ho asi do pulky a pak i historickou vojenskou pevnost pod ním. Bo nás boleli nožičky, valili jsme zpátky MHD a zamířili jsme na jednu z pláží, kde celé odpoledné probíhali koncerty a oslavy dne nezávislosti, které měly vyvrcholit večer obřím ohňostrojem. Poslechli jsme si nějakou kapelku a valili do nejbližší hamburgrárny pověčeřet jediný pro nás dostupný jídle: hambáče za 2,09 dolaru za kousek.
Tam si k nám přised výbornej kousek. Černoch Daniel, kterej učí historii na Standfordu, takže kupodivu věděl, kde je Evropa, ČR, Praha, i to, že jsme vedli předsednictví EU. Kecali sme s nim asi dvě hodiny a pak valili na ohňostroj. Ten byl fakt super, obrovskej, dlouhej (asi dvacet minut) - a pak že je California v krizi ;) Amíci tleskali a křičeli: "I love U.S.A.", my jsme chtěli zapadnout, tak jsme taky křičeli že láv jůesej :)
Koncovka byla ale nejlepší. Poslední autobus nám jel asi 7km od párty na pláži a celé SF bylo strašně ucpaný, všude auta a nachcaný amíci, MHD nikde, tak jsme se museli prodírat davem. Neuvěřitelný situace, hlavně kolem půlnoci. Ožralý černoši co po nás chtěli cigáro, bezdomovci, feťáci, zhuletý děcka, transexuálové... na konec jsme chytli nějakej autobus, ale v něm to bylo ještě lepší: tlustá hispánka, která někam vezla svých asi deset dvouletých dětí, které řvali na celé kolo, puberťáci co se škrtili a dělali jako že se střílej. Pak tam nějaká vožralá borka začala hrát na foukací harmoniku, jeden mrňavej černoch k ní přiběh a řek: "Shut up you bitch" a hodil jí svojí čepici do ksichtu. Ona přestala hrát a zařvala na něj: "Shut up you, you mother fucker!", a začala hrát ještě víc nahlas, no paráda. Docela jsme se tím bavili, takový US z druhý strany, ale Evča měla ke konci i strach - když tam na zastávce ožralej mexikánec upadl pod auto, ale to se mu naposlední chvíli vyhlo. Nakonec jsme s vypětím sil chytli poslední autobus, v jednu ráno jsme byli v hotelu a dvědvě usli. Miláčkovi jsem slíbil, že dnešek již bude pohodovější :)
Na závěr novinka: naše fotky jsme nasypali na Rajče, takže koplet můžete spatřit zde, pouze den 1 pak začíná zde.
Jinak mamka mi dnes psala, že ty víza od středy do Kanady jsou asi hotová věc. Asi na to ale pečem, budeme se držet původního plánu a děj se vůle alahova.
Je neděle deset dopoledne a miláček se pomalu probouzí, tak se mu jdu věnovat :)
Mějte se krásně. L.